Dostal jsem super nápad. V rámci akce „poznej své suroviny“ začnu vařit tzv. Single Hop ejly. Za základ vezmu předchozí verze Desperátů (které samy o sobě už vlastně Citra Single Hop byly), v nichž udělám pár (ehm) následujících změn:

• pivo přesunu z hraniční zóny mezi APA a IPA do IPA, tj. bude silnější a hořčejší
• zjednoduším sypání, ve kterém ponechám Pale Ale, Caramunich II pro krásnou barvu a Carafoam na sladovost
• většinu chmelení budu směřovat až na konec chmelovaru (pokud mi to procento alfy v použitých chmelech dovolí)
• vysadím anglické kvasnice S-04 a použiju raději Mangrove Jack's M44
• rmutovací schéma bude na střední prokvašení (ať to pivo není jenom o chmelu)
• jako první chmel odvážně vyzkouším novozélandský Rakau (meruňky a pryskyřice)

Recept

Recept je možné najít na stránkách HomeBrewmap.

Poznámky z vaření

• Všechno šlo podle plánu. Na desetinku přesně. 23 litrů 15.3° Plato piva. 
• Varnou (a vyslazovací) vodu jsem „dochutil“ :) síranem vápenatým
  • 295 Ca
  • 32 Mg
• Na začátku chmelovaru jsem sbíral pěnu a i přesto jsem měl obrovské množství velkých kusů Hot Breaku. Jednostupňové infuzi navzdory.

Kvašení

• Starter 2 litry (200 gramů maltózy). Chtěl jsem míchat 1 den a pak nechat 1 den v ledničce na usazení kvasnic, ale M44 se rozjely pomaleji, takže jsem prodloužil míchání o půl dne (příště by to klidně mohly být celé dva dny) na úkor doby potřebné na usazení kvasnic. Tak snad jsem jich po odlití „vody“ získal dostatek.
• Po dvanácti hodinách od zakvašení se nedělo téměř nic, po 24 hodinách jela bouřlivá fermentace.
• Kvašení 7 dnů při teplotě 18°C
• Přidán chmel na Dry Hopping a na dva dny zvýšena teplota na 21°C
• Dalších 5 dnů ponecháno při teplotě 18°C
• Cold Crash, želatina, keg.

Poznámka: Pivo prokvasilo až na 2.6° Plato, což jsem tedy nečekal. Buďto jsem někde něco špatně změřil (to se mi nezdá), nebo M44 prokváší jako hovado...

Den 17: Drobná zvědavá ochutnávka z kegu hodinu po stočení (takže už bylo lehce nasycené). Díky hlubokému prokvašení bych rozhodně netipoval, že se jedná o patnáctku.

Jinak je pivo ještě poměrně kalné (doufám ale, že drobnými ochutnávkami kaly ze dna kegu odčerpám - odborně si sám pro sebe tento proces nazývám „odkalování“) a vzhledem k prokvašení hodně svěží. Rakau asi není nijak extrémně aromatický (například v porovnání s dříve používanou Citrou), nicméně má velice příjemnou chuť šťávy ze zavařených meruněk. Po chvíli je meruňková sladkost vystřídána jemnou pryskyřičnou hořkostí.

Silně pitelné a osvěžující pivo. Zatím. 

Den 26: Pivo získalo bronz v soutěži domácích vařičů piva „Litomyšlský korbel“ v kategorii Pale Ale (11-15 EPM).