Ráno si najdu krásnou klidnou statickou scénu, čekám kdovíjak dlouho na odchod všech čínsko-japonsko-ruských turistů, mačkám spoušť a v ten moment mi tam vleze nějaký (už od pohledu místní) mamlas. Tiše zuřím. Až později zjišťuji, že to byl kolega z práce. Zahazuji všechny ostatní (dost možná i lepší) fotky a na jeho počest publikuji tuto.

Vepříkův koutek: 91.2kg. Bezva, nicméně mám pocit, že je to výsledek pouze dočasný, jelikož na bratrancovu počest jsem si v Celnici musel večer dát "řízeček", bramborový salát a šest piv. Chvilku jsem pak bojoval s neodolatelnou chutí na něco sladkého, kteroužto bitvu jsem naštěstí vyhrál a dal jsem si jenom nízkokalorický zdravý tatarák.