Ještě se krátce vrátím ke včerejší hospodě - měli jsme rezervaci do nekuřácké části, což pan vrchní vtipně vyřešil tím, že nás posadil do kuřácké místnosti a z našeho stolu odnesl popelník.

Večer pak Pavel spojoval příjemné s užitečným (potřebovali jsme vyprošťováka) a přes můj odpor (ano, řekl jsem "přes můj odpor") koupil dvě piva.

V ten moment mu volala jeho žena, že je náhodou v Praze a že pojede vlakem s námi. Bylo luxusní sledovat paniku v jeho očích a krutý vnitřní boj. Vylít? Rychle vypít? Postavit se ženě čelem s pivem v ruce?

Vepříkův koutek: 91.7kg. Já neříkám tak ani tak, mohlo to být i horší.