Celou zimu praží slunce a jen co se objednám na přezutí letních gum, smýkám se na nich ze servisu sněhem.
Rostliny nám na zahradě novou sezónu zahájily už loni v listopadu a jen co horko těžko zajistím zahradníky na jarní údržbu a zprovoznění závlahy, po hodině je (na kost zmrzlé a promočené) vyžene sněhový orkán.
Naši větrem orvanou velikonoční výzdobu nacházím po celé vesnici.
Nemůžu usnout, protože do střešních oken bubnují půldecové dešťové kapky a krovy hlasitě vrzají pod nápory tajfunů.
Ráno se pro změnu díky změně času nemůžu probudit (to sice s počasím nesouvisí, ale Zeman s Putinem za to můžou taky).
Český hydrometeorologický ústav varuje, že i v nížinách může už ve středu a ve čtvrtek napadnout až deset centimetrů sněhu ... Výstraha meteorologů před silným sněžením s dovětkem „vysoký stupeň nebezpečí“ platí pro ... Středočeský ... kraj ... Silný vítr bude nadále foukat ... ve Středočeském kraji ...
Na Velikonoce má být větší zima, než na Vánoce (i když zrovna tohle vzhledem k vánočním vedrům není až takový kumšt).
A do toho všeho se ještě všichni můžou rádobyvtipně přetrhnout s tím jejich Aprílem. Víte co? Vtipné to přestalo být už zhruba ve druhé třídě...
Tak jsem si pobrečel a teď z jiného soudku. Právě jsem se ponořil do knihy „Mastering Homebrew: The Complete Guide to Brewing Delicious Beer" od Randyho Moshera. A hned na začátku mě zaujal jeho přístup k (nejen) vaření piva:
Stop what you are doing! Open your refrigerator and select a bottle of your favourite beer. Sit down in your favourite chair. Open the beer. Close your eyes and take the sip of your beer. To my mind, there is nothing like the first sip of my first beer of the day.
(Pro osoby angličtinou nevládnoucí si dovoluji nabídnout doslovný překlad: „Ať děláš co děláš, okamžitě vším flákni. Otevři ledničku a vytáhni si lahváč Grádyše (v případě nouze nejvyšší možno nahradit třeba Matuškou, Brew Dogem, Mikkellerem a tak). Pohodlně se posaď na gauč nebo do křesla, hoď si nohy na stůl a pivo obřadně otevři. Přivři slastně oči a p.o.m.a.l.o.u.č.k.u si lokni. Prvnímu doušku piva se prostě nic vyrovnat nemůže." Osobně ale tento rituál doporučuji praktikovat osamoceně. Děti bouchající do lahváče kostkami a manželka divoce pobíhající s luxem jej z nějakého důvodu dokáží beznadějně znesvětit.)
No není to nádhera? Úplně si to v duchu představuji a živě cítím, že (abych parafrázoval jinou klasiku) „chmel mi stoupá do nosu".
(pokud to na vás nefunguje, musíte si představit Pivo. mainstreamové produkty tuto vlastnost pohříchu postrádají)