Můj projekt Nové varny™ dlouho zdánlivě nikam nepokračoval, ale není to až tak úplná pravda. Čas od času jsem procitnul a něco drobného jsem „pokutil“.
Veškeré šroubení, kohouty, termosondy a koncovky jsem osadil, utěsnil a těsnost otestoval.
Připravil jsem si silikonové hadice včetně koncovek.
Znovu jsem zprovoznil řídící jednotku Hosehead.
(Poškodila se mi SD karta u Raspberry Pi, takže jsem musel Hosehead úplně rozmontovat, abych se ke kartě dostal. Musel jsem znovu nainstalovat operační systém Raspbian a řídící SW Elsinore)
Elektrické kabely od čerpadel jsem osadil koncovkami Neutrik Powercon.
Takže jsem udělal spoustu práce aniž bych tušil, jestli něco nedělám špatně a jestli to ve finále vůbec bude funkční. Nezkoušel jsem těsnost kompresních matic k uchycení termočidel. Nezkoušel jsem těsnost rychlospojek. A hlavně, přátelé, hlavně jsem neměl nejmenší tušení, jestli fungují čerpadla, jestli jsem je dobře zapojil a jestli nově reinstalovaný Hosehead bude chtít s čerpadly a termočidly komunikovat.
Tuto sobotu jsem využil krásného počasí a celou varnu jsem venku na terase cvičně sestavil (v garáži jsem to dělat nechtěl, kdyby měla náhodou voda nutkavou potřebu z varny vytékat). Do dvou hrnců jsem napustil trošku vody, otevřel všechny kohouty, úspěšně naplnil obě čerpadla
(jedno čerpadlo se zavodnilo hned a bez problémů, u druhého jsem musel hrnec trošku pozvednout. v ostrém provozu budou ale čerpadla o hodně níž pod hrnci, takže nečekám problémy.)
a s dechem zatajeným strachem (co když během zlomku vteřiny odpálím značnou část svých dosavadních investic do křemíkového nebe?) jsem zapnul čerpadla.
Halefuckingluja, všechno fuknční na první dobrou!
