Do pražského adventního domovarnického pivního kalendáře (AK17P) jsem se letos rozhodnul uvařit pivo výrobně tak jednoduché, že jednodušeji to snad už ani uvařit nejde. Bude to SMaSH, neboli pivo vařené pouze z jednoho druhu sladu a pouze z jednoho druhu chmele.

• Slad a rmutování. Volba druhu sladu je díky předchozí várce jasná - sáhnu opět po Simpsons Golden Promise. Trošku zajímavější situace ale nastane při rozhodování o rmutovacím schématu. S trojkrokovou infuzí si tento slad příliš neporozuměl (mladina byla mechu navzdory velice kalná - pokud to tedy bylo infuzním schématem), takže tentokrát zvolím infuzi jednostupňovou. Vzhledem k jemné a delikátní chuti tohoto sladu tělo „nevysuším“ jako klasickou IPA (65°C @ 90 min), ale budu cílit na plnější tělo (67°C @ 60min).
• Chmel a chmelení. Equinox (v současnosti se už sice jmenuje Ekuanot, ale já mám ještě balení s původním názvem) byl zatím jednoznačně nejlepší chmel, který jsem doposud v této single-hop sérii zkoušel. Takže pro kalendářní pivo bude zcela určitě dobrý dost. Protože jsem se ale rozhodnul jít v jednoduchosti vaření až na úplnou „dřeň“, vynechám nejen chmelení během varu, ale (možná až příliš odvážně či zbrkle) i suché chmelení. Chmel nasypu ve dvou dávkách pouze během chlazení (100g@85°C@20min a 150g@75°C@30min). Podle výpočtu by se tímto způsobem měl poměr hořkosti a hustoty IBU/SG dostat někam k hodnotě 0.94, což už představuje slušnou hořkost, která ale zároveň „začátečníkům“ :) neodpálí chuťové buňky.
• Kvasnice a kvašení. Tekuté kvasnice White Labs WLP001 California Ale Yeast. Udělám si z nich starter s koeficientem 1.0 (vzhledem k vyšší stupňovitosti piva). Kvasit budu na spodní doporučované hranici (20°C) a na závěr zařadím diacetylovou pauzu.
• Voda. Základem bude čistá voda (reverzní osmóza) upravená na následující profil:
  • Ca 110 | Mg 18 | Na 16 | SO4 280 | Cl 50
• Ostatní. Když už vynechám dry hopping, asi budu současně cílit i na finální „čistotu“ piva, tj. použiju irský mech a želatinu.

Recept

Recept najdete na stránkách HomeBrewMap.

Poznámky z vaření

• Mlýnek nastaven na 0.9mm
• Množství kyseliny vypočítané Bru'n Water bylo 0.4mm. Dal jsem 1 mm a po změření pH rmutu další 1 mm, což už ale asi bylo moc, jelikož výsledné pH rmutu je 5.31 (při teplotě 20.7°C). 
• Scezování probíhalo bez problémů až na ten opětovný brutální zákal Golden Promise (jak přímo ve scezovačce, tak i sladina před chmelovarem). Takže zakalování tohoto sladu asi nebude způsobeno vícekrokovou infuzí, když mi to teď u jednokrokovky udělalo taky.
• Pěna před počátkem varu byla docela hnědá, skoro jako u stoutu. Že by se do ní vysrážela ta „kalnost“? Pěnu jsem sbíral po celou dobu varu (mohl jsem si to dovolit, jelikož ve sladině nebyl žádný chmel), celkově jí bylo kolem půl litru (což mi přijde fakt dost).
• Během varu se vysráželo poměrně hodně kalů a sladina (nebo už mám říkat mladina, i když je pořád bez chmele?) se lehce vyčistila.
• Teploty během whirlpoolu (a tudíž chmelení) se mi tentokrát dařilo dodržovat velice přesně, jelikož jsem na ně chladil hodně opatrně (do spirály jsem pustil jen malý čůrek vody). Když jsem totiž dříve dochlazoval rychleji, teplota díla se hodně „rozkolísala“, takže jsem musel více ohřívat (čímž jsem naopak teplotu rychle přestřelil a zase jsem musel chladit, ...). Tentokrát jsem chladil pomaleji, chlazení jsem vypnul 4°C-5°C před dosažením požadované teploty a zbytek jsem nechal „dojet“ samovolně. Pak už jen stačilo mít zapnutý mírný ohřev a s přikrytou poklicí se teplota udržovala na chlup přesně.

Kvašení

• Starter (s koeficientem 1.0) z tekutých kvasnic WLP001
• Zakvašeno při 20°C, první aktivita zátky se objevila do dvou hodin, po dvanácti hodinách už probíhalo bouřlivé kvašení
• Po čtyřech dnech teplota zvýšena na 23°C a ponechána 2 dny, poté teplota opět snížena na 20°C
• Po osmi dnech Cold Crash (bez želatiny, prodloužený na 4 dny), stočeno do kyvety, nuceně nasyceno

Den 2

Přišel jsem domů a jako první jsem se hnal do technické místnosti s „kvasnou“ lednicí. Vůni jsem cítil už v chodbičce za zavřenými dveřmi. V technické místnosti se mi neovladatelně spustily sliny, po otevření lednice se mi radostí roztřásly kolena a po ochutnání den starého vzorku z kvasné nádoby (pod zátkou) jsem zavrněl blahem.

Chápete, co říkám? 1) Kvasná nádoba pod zátkou 2) zavřená v lednici 3) v zavřené místnosti a ta vůně se přes to všechno dostala až do chodby.

Teď už jenom zbývá doufat, že něco z ní v pivu zůstane i po skončení kvašení.

Den 7

Neskutečně intenzivní chmelové aroma už má samozřejmě lehce „obroušené hrany“. Překonal jsem krátký záchvat touhy nasadit i dry hopping, protože jsem přece slíbil, že toto pivo bude mimo jiné i o testu chmelení pouze do whirlpoolu. 

Takže po ochutnání, když poleví první aromatický nával chmele (který je i přes výrazné zjemnění stále velice dominantní), jsem ochoten přísahat, že nastupuje jemná a velice příjemná „obilná“ chuť. Jestli to vydrží, bude toto pivo nádherné. Alespoň pro ty účastníky AK17P, kteří se nenechají odradit jistou obyčejností či tuctovostí (pravděpodobně danou tím, že se jedná o SMaSH) a nechají si ode mě vsugerovat, co mají z piva cítit :)

Den 13 (stáčení do kyvety)

Pokud můžu soudit z nenasyceného piva, chutná tentokrát absolutně jinak. Hlavně z piva necítím pomelo, což je trošku zklamání. Možná Equinox pomelo pustí jenom při dry hoppingu?