Je pátek podvečer a já čumákem reju zem. Doslova (když jsem si pozdě odpoledne čirou náhodou vzpomněl na foťák, vzmohl jsem se tak akorát na to, abych si lehnul na zahradě pod houpačku) i obrazně (Po týdnu tak zvané dovolené se strašně těším na víkend, kdy nebudu muset trávit deset hodin denně u počítače. Mám pocit, že rychle nastává čas řešit mé pracovní podmínky razantně. Vzhledem k optimistické náladě na trhu práce - a dnešnímu překvapivě nadějnému obsahu mé soukromé mailové schránky - by to neměl být až takový problém).