Dnes jsem obíhal daňovo-sociálně-zdravotně pojišťovací úřady. Nebýt toho, že si tam nahoře v nepravidelných (nicméně relativně častých) intervalech hrají škatulata s umístěním klientských center (asi aby udrželi občany ve střehu a dobré duševní kondici), měl bych to celé za sebou během slabé tři čtvrtě hodinky.

Nevím, co se dnes dělo, ale všechny úřednice byly příjemné, samovolně radily a usmívaly se. Prim v tomto ohledu ovšem hrála drobná slečna Ivanka ze zdravotní pojišťovny, která se mi v dobré víře marně snažila poradit stran procesu přihlášení novokojeněte do řad jejich pojištěnců. Po celou dobu ale mou pozornost neustále rozptylovala její, ... no, nevím jak jinak to vyjádřit, ... přátelská prsíčka.

No, a je to venku. Fuj, to jsem ale prasák!