Dnes jsem se chtěl původně rozhořčovat nad tak zvanými privátními bankovními poradci, kteří po dvou dnech práce nabídnou VIP :) zákazníkovi produkt vyladěný přesně na míru, jehož více než plnohodnotnou variantu jsem si byl i jako naprostý laik schopen po hodině brouzdání po internetu sehnat o 35% (!!!) levněji. Fakt díky za takové poradenství.

Pak jsem se ale velkoryse rozhodl, že nikoho ponižovat nebudu. A toto rozhodnutí jsem se s Pavlem v podvečer, těsně před odjezdem vlaku, vydal zpečetit rychlým Zlatopramenem (ano, tím slevněným za pětadvacet). Ten nám ale slečna(?) zákeřně natočila do nepřenosného skla, takže jsme měli tři minuty na konzumaci a objednání další rundy - tentokrát už doopravdy putovní - do vlaku. Nejlepší rozhodnutí kolikrát bývají ta, která za vás učiní někdo jiný. Škoda přeškoda, že v Čelákovicích už mi před přestupem na autobus nezbýval žádný čas, nová nádražka dnes lákala měrou nevídanou.

Proč jsem, u všech všudy, zase skončil u piva???