Jednou rukou chovám Jáchyma, druhou si hraju s nemocnou Emou, třetí rukou nakupuju a čtvrtou řeším požadavky Calypsa ("Prosím, mějte na mě ohledy, mám dovolenou a čerstvě narozené dítě". A už v devět ráno mám v mailu dvanáct ohleduplných požadavků...).

Odpoledne z mé duševní rovnováhy zbývají žalostné cáry. Beru kočárek a jdu relaxovat. Naslouchám božskému tichu, zakláním hlavu a přes přivřená víčka se nechávám oslňovat slunečními paprsky odrážejícími se od jantarově zbarveného moku. Je tu fajn.

"Já jsem princezna a mám krásnej ocas."
"Ne Eminko, to není ocas, tomu se říká vlečka."

P.S. A do třetice všeho dobrého - dnes jsme nechali holky doma a s Jáchymem jsme absolvovali i tu zahrádku.

Dnes jsme zahájili grilovací sezónu; proteklo i něco piva a slivovice.

Ema "její nové miminko" zvládá na jedničku, se vším pomáhá, jenom ji silně vyvedlo z míry, když ji Jáchym po koupání dočůral od hlavy až po paty.

Na obzoru však asi vyvstává jiný problém - kdy já budu psát nové příspěvky do MoML? V osm večer jsem zralý do postele...

... ve stáří jako když najdeš. S tímto heslem na mysli jsme se přímo z porodnice vydali do hospody. Jelikož jsme s sebou vzali i mámu, dali jsme si jen Birrel (a oběd), ale až se otevřou zahrádky, uspořádáme pánskou jízdu. Kočárkovou :)

P.S. Na dnešní fotce je hospoda z pohledu Jáchyma. Pokud by teda otevřel oči.

Tak se mi zákeřně chystají pustit manželku z porodnice o den dřív. Jelikož samozřejmě uklízím a nádobí umývám průběžně, nemůže mě taková informace rozházet, ale na druhou stranu chápu podobně postiženého tatínka, který na sesterně se slzami v očích tajně prosil sestřičky, aby si jeho manželku nechaly ještě aspoň do večera, že má doma plnou vanu nádobí a že to určitě nestihne umýt.

Z porodního sálu jsem moc fotek udělat nestihnul, ale to ještě není nic proti jinému manželskému páru, který si předplatil ubytování v nadstandardním pokoji. Když přicházel jejich čas, přijeli do porodnice, manžel odevzdal ženu sestřičkám na příjmu a odebral se do onoho pokoje ladit wifi síť. V okamžiku, kdy se mu to konečně povedlo, bylo už na sále po všem.

Dnešní den jsem strávil marnou snahou dostat do svého alkoholického oběhu trochu krve. Takže nakonec můžu být hodně rád, že se mi aspoň podařilo ulovit poslední sluneční paprsky na porodniční chodbě.