Zobrazení položek podle značky: Emy hlášky

Původně to měla být „realistická“ fotka stínu stromu na bráně selského stavení včetně kousků zdi se štukováním a kontrastním červeným číslem popisným. Ať jsem ji ale upravoval jak jsem ji upravoval, výsledkem byl pořád jen hrozný chaos. Tak jsem ji aspoň ze stran ořezal a doprasil do poloabstraktna :)

Tady tohle místo jsem už určitě fotil vícekrát, ale v rychlosti jsem našel jenom tuhle jednu fotku. Ještě před „zkrácením“.

Vážně je to pradlena. Moje manželka. Vyloupla se ze stínů přesně v okamžiku, kdy jsem stisknul spoušť. Zasloužený trest jsem pro tentokrát odložil, protože zkuste někomu kroutit rukou, když má plnou náruč prádla...

Lidová tvořivost na kontejneru pro třídění plastů.

V normální slušné společnosti bývalo dobrým zvykem uklidňovat děti den před Vánoci sáňkováním, bruslením nebo stavěním sněhuláků. My se holt poslední dobou musíme spokojit pouštěním lodiček na Labi.

„Tak nakonec nejsem husa, ale koza“.

Po strašně (ale fakt strašně) dlouhé době jsem včera vzal vyvenčit foťák. A jelikož bylo v podvečer naprosto luxusní krajinářské světlo, vyfotil jsem si dřevěný sloup.

Ani nevím, proč jsem tohle tenkrát fotil. Vlastně vím, proč jsem to fotil, ale nechápu, proč jsem to už dávno nesmazal.

Volné obrazové pokračování včerejška aneb Stejná fotka o den později.