Víkendové malování kamrlíčku o rozměrech dva a půl na dva a půl se ukázalo býti mnohem větším soustem, než jsem očekával (malováníl jsem v pohodě odkládal asi dva měsíce, ale včera jsem nakonec dostal tvrdé ultimátum). Ona místnůstka je totiž v podkroví, takže po teplém víkendu se tam nedalo dýchat. Navíc jsou hladké zdi narušeny dveřmi, radiátorem, světlem, vypínačem, zásuvkou, zkoseným stropem, střešním oknem a nosným sloupem podpírajícím krovy. Trošku moc nepravidelných prvků na tak malou místnost. Výsledkem bylo, že jsem váleček skoro nepoužil - musel jsem to celé ojet štětečkem.

Ale jedno vítězství jsem si dnes přece jen připsal - podařilo se mi ráno přesvědčit dozorčí radu, že jedna vrstva malby stačí, takže tu včerejší křeč nebudu muset večer opakovat.