"Tatínku, a nebude to bolet?"
"No, Emi, lhát ti nebudu, trošku to zabolí a asi ti i poteče krev."
"Ách jóó..., ale to nevadí. Uděláš mi to?"
Po téhle nabídce jsem upadl hrůzou do polobezvědomí, takže se toho chopila máma. A jelikož ten zub byl hodně vyviklanej (Ema skákala z průlezky a při dopadu do dřepu si kolenem narazila do pusy), tak to ani nebolelo, ani nekrvácelo.
A okamžitě bylo nutno novou situaci nějak využít. Prohlášení "až příjde Davídek, ukážu mu dírku" je takový typický zástupce bezprostřední reakce. Večer pak bylo nutno zub pečlivě vyčistit (že by si měla vyčistit normální zuby ji ani nenapadlo), protože "je špinavej od všech těch odpadků" (inspirací pro toto je zřejmě Pepina - viz video v čase od 1:45).
Takže jediný, kdo tento překotný vývoj nese špatně, jsem já. Momentálně je to pro mně snad horší, než ztráta panenství. I když je pravda, že u trhání prvního zubu jsem aspoň mohl být přítomen a navíc mi dovolila, abych to fotil...
