Tak jak jsme si vloni vybrali nehorší možné místo pro dovolenou, letos se nám podařil pravý opak. Dům Alois (nekuřácký) v Černém Dole se ukázal jako naprostý dovolenkový ideál všech rodičů - velké apartmány, krásná společenská místnost s dětskou hernou, obrovská zahrada s bambiliardou dětských atrakcí, restaurace Tibor (nekuřácká) dostupná přes zahradu a venkovní koupací sud.
O tomto zařízení jsem nikdy předtím neslyšel, ale mám pocit, že - hlavně v zimě s dostatkem sněhu na válení - trumfne všechny sauny a vířivky dohromady (viz dnešní foto).
Hned před penzionem je zastávka skibusu, který vás během čtyř minut zaveze až na sjezdovku (služba placená několika místními penziony a hotely).
Samotný lyžařský areál je opět jak šitý na míru rodinám s dětmi (přičemž i dospělá osoba je schopná si dobře zalyžovat). Na jedné hromádce (a tudíž krásně po ruce) je dětská poma, jezdící pás a dvě velké sedačky pro dospěláky a pokročilejší děti. Hned u vleků je několik občerstvovadel, přičemž rodiče s dětmi stoprocentně sáhnou po Skibaru (už mě ani nebaví říkat, že nekuřáckém), kde se levně a dobře najíte, napijete a pohrajete v dětském koutku.
Původně jsem si ani moc nechtěl brát lyže, ale naštěstí nás zachránily Jáchymovy neštovice, se kterými zůstal u babiček a dědečků (snad se jednalo o vzájemně výhodnou transakci). Po příjezdu jsme pak v náhlém návalu geniality Emě zaplatili na celý týden na dopoledne instruktora (Lukáši promiň, ale nešlo to jinak. Jestli tě ještě pořád z toho žvanění bolí hlava, zkus Ibalgin, někdy to i zabírá), takže jsme se ženou lyžovali, až se hory, ehm, bělaly...
Takže bych rád tímto poděkoval všem zainteresovaným osobám (od účastníků zájezdu přes majitele penzionu a řidiče skibusu až po instruktory, servírky, kuchaře a vlekaře). Odpočinul jsem si tak luxusním způsobem, že jsem se dnes ráno ani neuměl vypravit do práce :)
