Jednoduchá otázka. Nebo ne? Dětství je super, o tom žádná, ale chtěl bych se znovu od začátku brodit všema těma sračkama? Den co den si natloukat čumák? Ztrapňovat se před holkama, před učiteli, před šéfy? A po celou tu dobu, považte, nepít pivo???
Kdepak, asi už ne. Zatím se ještě pořád dívám dopředu. Na dětství se začnu upínat, počítám, tak někdy v pědadevadesáti. Plus mínus.
P.S. Harant jeden nevycválanej. Doufám, že se ho někdo za čtyřicet let zeptá na to samé, ať má pak o čem přemýšlet...
