Zobrazení položek podle značky: pinhole

Tak touhle minimalistickou dírkovou krajinkou nalezenou na posledním políčku filmu definitivně uzavírám minulý víkend. Dnes jsem si ani foťák nebral, fotku jsem si připravil už včera večer (v rámci hesla "pinhole může být zveřejněna se zpožděním"), jenom se mi nehodila do včerejší "portrétové" série.

Sice jsem ráno cvaknul jednu pěknou zeď mobilem (viz obrázek dole na stránce), ale zítra si ji přefotím zrcadlovkou jako hlavní fotku dne. Pokud po squashi vstanu. Pokud bude svítit sluníčko. Pokud v sedm ráno stihnu doběhnout tři kiláky (proč nemůžou být pěkně osvětlené zdi u třeba u nás na zahradě?). Načasování bude kritické, budu na to mít zhruba minutu. Aspoň podle toho, jak jsem dnes sledoval pohyb stínu po té zdi.

Tak ještě jednou bych se rád vrátil k víkendové akci, tentokrát prostřednictvím 0.2 milimetrové dírečky. Troufám si neskromně tvrdit, že dnes je to už lepší, než minulé pondělí, ale pořád je co zlepšovat. Hlavně autoportrét prstů na barevných fotkách (vyšší citlivost filmu = kratší doba expozice = minimální prostor pro manipulaci před 135⁰ úhlem záběru) by bylo vhodné nějak vyladit.

Kromě hlavní fotky vám nabízím i pár pinhole "portrétů".

Tak se mi sice na svitek podařilo narvat mnohem víc fotek, než se kdy výrobci zdálo i v nejdivočejších snech (viz. včerejší článek), ale ty podivné dvoj až trojexpozice není bohužel možno zveřejnit ani jako umělecký záměr. Z celého filmu jsem zachránil jenom jedno celé políčko, a to ještě i s prsty (pro čuňáky zdůrazňuji přítomnost písmena T v posledním slovu).

Nicméně mě to k vaší smůle neodradilo od dalších pokusů - už jsem si pořídil další filmy.