Mně z toho jebne trefí šlak. Každá pořádná knajpa dnes k obědu narazí sud nějakého zajímavého speciálního piva a já jsem z toho v depresi. Jak to mám asi všechno během obědové pauzy oběhat???
A to ani nemluvím o tom, že ještě trošku švidrám po sobotní oslavě čtyřicetin. A to jsme ještě měli štěstí, že nedorazila spousta pozvaných lidí. Takhle jsme to sfoukli v takové komorní, šedesátihlavé atmosféře...
Ale moc pěkně jsme to oslavili, nepřítomným zbabělcům navzdory...
No, trošku mě ráno překvapila krev v moči, ale pak mi bylo řečeno, že na onkologii nemusím, že jsem jenom v noci dostal hobla. No - v tu dobu jsem už byl v celkové anestezii, takže jsem si toho ani nevšimnul...
Jo a co se týká mluvení - tak mluvit taky nemůžu. Kdo by odolal a nesnažil se přeřvat Ségry, že...
Jenom nevím, jestli teď nebudu mít sedm let smůlu, jelikož přes veškerou snahu se mi nepodařilo rozbít žádnou ze skleněných lahví, i když jsem s nimi házel o zeď přes celý sál...
A pak nás taky asi někdo škaredě okradl, protože ráno mi pan majitel překvapeně povídal, že i když musel narazit o bečku víc, než předpokládal v nejhorších snech (o deseti litrech slivovice ani nemluvě), nikdo z nás nebyl opilý. Hmm, tak kde jsem vlastně celou dobu byl?