Poslední týden špatně spím, desetkrát za noc mě vzbudí pláč některého z našich dětí.
Jak jsem včera pěl ódy na nakuřovanou IPU, tak chvilku po tom na jiném serveru vyšla recenze na jinou nakuřovanou IPU.
Je to zvláštní - každý správný fotograf na podzim doslova chrlí stovky nádherných a technicky dokonalých fotografií vybarvené přírody.
Ema po mně začala vyžadovat, abych jí na tablet nahrál písničku Čozmeg.
Tak už jenom kvůli té reklamě bych si Hondu Illusions klidně koupil.
Ránou cestou do práce jsem se na ulici zeptal několika náhodných chodců na jejich názor stran slavení narozenin, Martinů a jiných svátků.
Zrovna čtu knížku NOS4A2 od (až dosud pro mně neznámého) autora jménem Joe Hill.