Po docela dlouhé době se mi podařilo narazit na knihu, která mě pohltila. Úplně...

Úplně přesně nevím, co se to v naší školce stalo, ale výsledkem je ohromná potopa na zahradě (včetně altánku a hřiště) - v zimě to bylo fajn, děti sebou mohly prát po ledě, co hrdlo ráčilo, ale teď nastal čas s tím konečně něco udělat.

Tak po dlouhé době jsem opět narazil na knížku (lépe řečeno na knížky - je jich pět), která mě dokáže zcela pohltit.

Pozor na Bořka Stavitele!

Včera večer jsem už byl tak unavený, že mě obtěžovalo i jen samotné ležení u bedny.

Včera jsem dokoukal druhou řadu Homelandu.

S lehkým zpožděním (vzhledem k datu premiéry) jsem shlédnul film Cloverfield (Monstrum).

Kauza bankovního poradce (viz. 17. března 2011) dnes měla pokračování. Posledně jsem pána i s jeho slavnou nabídkou poměrně hrubě odmítnul a on se ráno nečekaně ozval znovu, tentokrát s produktem skutečně šitým na míru (a hlavně nesrovnatelně výhodnějším). Troška vydíráníčka občas zřejmě neuškodí, člověk jenom musí mít připraveny i únikové varianty pro případ nouze.

Taky jsem dnes na Kindle dočetl fantasy ságu Song of Ice and Fire od George R.R. Martina (tři svazky, každý po zhruba tisíci stránkách; nevím, jestli to vyšlo i u nás). Fantasy jsem naposledy četl před miliónem let, ale tohle můžu fakt doporučit.

Varování pro případné zájemce: rozhodně to není pohádka pro děti - s Pánem Prstenů, Belgarionem apod. to nemá společného vůbec nic. Každá chyba se v knize trestá ztrátou života či doživotním zmrzačením bez ohledu na to, jestli se jedná o postavu kladnou, zápornou, neutrální, hlavní, vedlejší, člověka nebo zvíře.

Vepříkův koutek: 90.6kg - vypadá to, že včerejší hříchy prošly bez trestu (ťuk Ťuk ŤUK na dřevo).

Dnes si asi udělám pěkný večer.

Pikoňadérka

Fakt mě nebaví ani nové Jetelíny, ani staronové Pošty pro tebe, ani staří Vinetouové (kamenem do mě, ale časy, kdy jsem s vytřeštěnýma očima hltal Old Shatterhanda v knihách a kinech jsou minimálně pětadvacet let pryč).

Včera v noci dávali hodně zajímavý a silný film.

Zrovna čtu knížku NOS4A2 od (až dosud pro mně neznámého) autora jménem Joe Hill.

Tak jsem právě dočetl druhý díl (Winter of the World) z plánované trilogie Století od Kena Folletta.

Dnes jedna dávno zapomenutá fotka z dob, kdy jsem měl ještě čas toulat se s širokým objektivem po lesích, polích a loukách.

Rád se dívám na severské filmy.

„Donutit se vyrazit ven mezi lidi bude zase o něco těžší.“

Pamatuju pochmurné doby, kdy na pouti stály balónky pouhou mrzkou korunu.

Na fotce prázdno, v hlavě taky.