Už jsem strašně dlouho nebyl u nás za kulturou, tak mě napadlo: „Jáchyme, nepůjdeme třeba do hospody?" A jelikož je třeba štěstíčku trošku vyjít naprosti: „Na zmrzlinku?"
No jasně, že jsme šli. Jáchym si pohrál v herně, já jsem si dal dvě fakt hnusná piva (na další půlrok jsem od místní kultury vyléčen) a šli jsme domů. Co ale čert nechtěl, holky už na nás čekaly. Na stříhání totiž byla jenom Ema, což jsem jaksi v tom natěšeném stavu nebyl schopen zaregistrovat.
A hned samozřejmě „Kdepak jste byli, Jáchymku?"
Že mají ženské spoustu nepotřebných vlastností daných od přírody, to už jsem dříve empiricky dokázal na Emě. Že ale ta samá příroda - v rámci zachování rovnováhy - darovala příslušné sebeobranné mechanismy do pivka vínka chlapům, to jsem zatím netušil.
Jáchym totiž bez mrknutí oka (sám od sebe a bez jakékoliv předchozí instruktáže) s naprostou samozřejmostí odpověděl „na hřišti...".
... díky kámo, máš to u mě schovaný ...
