Nedávno jsme měli někam jít (už si nepamatuju kam, ale vím, že se tam Ema těšila a že to bylo jenom kousek) a ona nás celá nažhavená popoháněla:

 

Nedočkavě: "Mamí, tak kdy už pojedeme?"

"Ale my nebereme auto, my tam půjdeme."

Po chvilce nevěřícného ticha zděšeně: "A to jako, .... NOHAMA???"