Čekali jsme před chatou na skibus, když kolem procházel elegantní pán v zářivě bílé uniformě. Ema ho podezíravě sledovala a když nás míjel, strašně nenápadně mu namířila prst přímo do obličeje a zařvala: "Hele, výpravčí".
Všichni (včetně pána) jsme dělali jakože nic a Katka jí potichu vysvětlila: "To není výpravčí, ale šéfkuchař z hotelu naproti".
Co čert nechtěl, na klíčové slovo "kuchař" nečekaně zareagoval Jáchym. Povyběhnul pár kroků, zahrozil pěstičkou do zad odcházejícího pána a dětským hláskem přeskakujícím spravedlivým rozhořčením ho obvinil: "Zelenina je hnusná!"
