Cesta piva z kvasné nádoby do půllitru
Dnes vám ve stručnosti ukážu, jak stáčím pivo z kvasné nádoby do kyvety. A navíc i pár souvisejících věcí okolo...
Tato sekce slouží jako sbírka pivovarnických tipů nalezených na internetu, v diskusních skupinách, v literatuře a v neposlední řadě získaná díky mé vlastní nespočetněkrát nabité hubě. Netvrdím, že všechny zdejší informace musí být nutně pravdivé - jsem vařič nezkušený a každý mi nanuká, co se mu zlíbí. Nicméně časem snad kvalita vyplave napovrch.
Dnes vám ve stručnosti ukážu, jak stáčím pivo z kvasné nádoby do kyvety. A navíc i pár souvisejících věcí okolo...
Existuje spousta metod, vzorečků, postupů a nástrojů na výpočet (či lépe řečeno odhad) hořkosti piva.
Pokud ale chceme používat First Wort Hopping či Whirlpool Hopping, nebo pokud po chmelovaru necháváme před vlastním chlazením nejdříve nějakou dobu vysrážet kaly, konvenční metody výpočtu IBU nejsou příliš přesné.
Křídu (neboli uhličitan vápenatý CaCO3) jsem naštěstí zatím při tvorbě varní vody z RO vody nepotřeboval.
Čas od času se člověk může dostat ke staré kyvetě, která ještě neprošla „renovačním“ procesem.
Refraktometr dokáže být dobrý sluha, ale také hodně špatný pán.
Zdánlivě jednoduchý úkol. Pokud však víčko kyvety tvrdohlavě odmítá dokonale těsnit, může se stát zdrojem silné frustrace.
Člověk by si mohl myslet, že po ukončení chmelovaru stačí vypnout hořák a zapnout chlazení.
„Pozdě, ale přece“, chtělo by se říci na moji adresu vzhledem k mému dlouhodobému podceňování (možná?) nejdůležitější části výroby piva.
... aneb Proč a jak mladinu před zakvašením provzdušňovat.